Je pátek sedmý den Měsíce dlouhých nocí třičtvrtě na čtyři, a to je ten pravý čas sejít se na nádraží. A tak jsme se tam sešli. V hojném počtu. Kuklík zbaví děti krosen a pomalu odcházíme na druhé nástupiště. "Zacpat nos a nedýchat, ať se neutopíte!" Uf, moře jsme překonali ve zdraví a než se rozkoukáme k nástupišti přifuní náš rychlík. Kupodivu nacházíme i poloprázdné kupé, tak se usadíme a jedeme. "A kolik pojedeme zastávek?", ptá se již tradičně Šíma. Odpovídám mu, že tři.

V Hulíně zdravíme Brejlíka, který nám předává tajemnou obálku a uháníme dál až na konečnou do Olomouce, kde zaujmeme strategickou pozici v rohu nádražní budovy a čekáme na další spoj, v němž nakonec díky Somíkovi a hodné paní "rozhodčí" máme celý vagón pro sebe, z čehož mají děti nesmírnou radost... Na dětřichovské nádraží přijíždíme s mírným spožděním a čeká nás tady pěkný fičák. Narazíme si tedy čepice a vyrážíme k Sojákům (našemu vánočnímu hotelu), kde na nás už čeká Kuklík i s ohřátou večeří. Naplníme bříška teplou polívčičkou a pomalu chystáme místnost na spaní, což prokládáme karimatkovou bitvou. Mezitím už dorazili i Chico s Ivčou a Kimem, no a po uložení dětí následuje ještě krátká porada a pak i my zalézáme do pelíšků.

Sobotní štědrodenní ráno začíná nezvykle brzo, ale co naděláme. Posnídáme kakalo a vánočku, a protože je Štědrý den, chystáme se k celodennímu půstu, abychom večer viděli zlaté prasátko. Dopolední program se nese v duchu vánočních zvyků. Nejdříve předpovídáme budoucnost pomocí hrníčků, poté přichází na řadu házení botou, rozkrajování jablíčka a nakonec zkoušíme i odlévat olovo.

V 11:00 startuje dle časového harmonogramu vánoční tombola s dárky navíc. A program plynule pokračuje výrobou krmítek pro ptáčky. Jde nám to od ruky a zanedlouho se můžeme kochat krásnými krmítky, ze kterých budou mít ptáčci určitě radost. Potom rychle vydrhnout ruce, nachystat si kostým na večer, převléct se na ven, odnést si věci do vedlejší místnosti a alou na výpravu za zlatým prasátkem. Mezitím, co děti venku doráží až k vysněnému zlatému prasátku, v chalupě se cosi začíná chystat. Tým jedna ve složení Efa a Somík začíná obalovat, fritovat a vařit a tým dvě ve složení Chico, Ivča, Kuklík a Katka začínají připravovat štědrovečerní tabuli a stromek. A když časoměřič Katka hlásí, že je 15:20, je téměř všechna výzdoba hotova. 15:34 - skoro přesně podle časového harmonogramu přichází děti z vycházky a jdou se strojit do kostýmů.

Za nedlouho je hotovo i jídlo, a tak zhasínáme, rozsvěcujeme stromeček, zapalujeme prskavky, Chico hraje vánoční melodii a vchází dětští hrdinové s rozzářenýma očima... "Jé, to je krása." Chvíli jen tak stojíme a kocháme se tou nádherou. Než usedneme ke stolu uděláme ještě společné hrdinné foto. A teď rychle ke stolu. "Kde sedím, kde sedím?" Každý hledá svoji jmenovku. Následuje přípitek a po něm už se pouštíme do štědrovečrní polévky. A co to je pod talířkem? Čočka - a to znamená, že budeme mít příští rok hodně peněz.

Druhý chod je tradiční ryba s bramborovým salátem a zákuskem je podle Menu sladká dekorace stolu. Mňam, mňam. Všichni dojedli a... zase nějaké překvápko pod talířkem. Tentokrát to ale už není čočka, ale vánoční koledy. Chico - Spiderman zasedá za klávesy a místností se linou známe nánoční koledy. "Néééésééém vááám nóóóviiny, póóóslououcheejtééé..." No, řeknu vám, byla to krása. Už jste někdy viděli hasiče, Xenu, Obelixe, Zorra, Gandalfa, Drákulu, Supermana, Elastičku Úžasňákovou, Jamese Bonda, kapitána Flaminga, Sam z Totally Spies, Herkula, Vinetoua, kapitána Jacka Sparowa, Robina Hooda, Želvu Ninja a Kočičí ženu zpívat koledy?

A co to slyší ucho mé? Že by to byl... Ale né, ale jo, ale né, ale jo. No, ano, nespletla jsem se, byl to Ježíšek a nechal nám pod stromečkem takovou hromadu dárků, že jsme nevěděli, jestli to není pro celý Dětřichov. Nakonec to bylo všechno pro nás. To jsme ale museli být hodní, že? Až jsem se nestačila divit. Rozdávání dárků jsme proložili soutěží o nejlepší píseň či báseň s vánoční tématikou. Po rozdání všech dárků jsme ještě vyhodnotili nejlepší převlek, nejlepšího zpěváka a samozřejmě i nejlepší cukroví.

Na úplný závěr večera jsme si nechali pouštění lodiček, aby se nám mělo o čem zdát. A zatímco děti spokojeně odufukují, vedoucí se pouští do nové hry Česko v otázkách a odpovědích. Není to sice nic jednoduchého, ale přemýšlíme, až se nám kouří z hlav a nakonec se všechny týmy propřemýšlí až do cíle.

V neděli ráno nás čeká jako obvykle balení, úklid, odchod na vlak a odjezd domů.

K tomuto článku je založena fotogalerie.