Je již dlouholetou tradicí, že se během soboty nejbližší k datu 1. června nacházíme na kdysi škvárovém, dnes už spíše travnatém hřišti na Štěrkáči. Spolu s námi spousta dětí, rodičů, atrakcí, poníků, rytířů, VIP star a dalších. Ale nepředbíhejme, protože pro nás všechno začíná obvykle v pátek...

Poté, co jsme s již navždycky (doufejme) neochvějnou jistotou postavili týpí a trochu ho zabydleli, nastal čas oslavní neboli narozeninový - Katka s notným (ale plánovaným) zpožděním a Chico na den přesně provedli připomenutí si svého narození, které se vší pompou proběhlo před 24 resp. 26 lety. Přítomni byli (tedy letos, ne tehdy): Brejlík, Efa, Ivča, Kedar, Kuklík, Lexa alias Liščí pejsek, Mates zvaný Sádrová noha, Somík, gril, klobásky, masíčko, brambůrky, paklík kofol, chlebík a další příslušenství čítající malé či větší podstatné nepodstatnosti...

Takže jsme to řádně oslavili, zakousli něco dobrého a odeslali Kedara na dlouhou (později zvíte, že zřejmě velmi vyčerpávající) pouť za oslavami školními.

Večer v týpí Somík zjistil, že ono dřevo posbírané z moravních naplavenin až tak dobré k rozdělávání ohně nebude, ale nakonec plamen vyšlehl a my si alespoň na pár chvil mohli vychutnat tu neopakovatelnou atmosféru večera u ohně v týpí.

Ráno už ale zpět do reality - tradiční turisticko-pohádkově-poznávací akce Výlet do pohádky měla start od Moravní lávky v 9:00, takže první nadšenci se mohli na hřišti objevit už kolem půl jedenácté. Proto jsme museli uklidit v týpí, otevřít jej světu vyhrnutím plachty, zrobit stojan na skvělý nový terč z dílny K&K a připravit ostatní disciplíny. Na děti jsme přichystali hod házecím peříčkem, střelbu z luku a pro nejmenší indiánský hazard.

Účastníky celé akce asi zdržely vodní atrakce u řeky Moravy, takže jsme měli ještě čas na obhlídku obří skluzavky, kolotoče a dalších stanovišť. Na návštěvu za námi přišli i rytíři, kteří se kasali, jak že jim to pálí z luku, no ale skutečnost byla - ehm, maličko odlišná (hoši, už jste našli ten šíp???).

Pak už se proud dětí a rodičů začal zhušťovat a tak bylo stále co dělat. Malí s nadšením u Ivči vrhali hazard hnáni vidinou lehce získaních bonbónů, větší zkoušeli šikovnost u Brejlíka při boji s větrem a házecími pírky a rušno bylo samozřejmě i u Somíka, který školil mladé lukostřelce. Šlo jim to slušně - nový terč by mohl vyprávět...

A stranou nezůstali ani rodičové či doprovod - babičky statečně zápasily s míčkem a lakroskou, tatínkové neodolali a vrátili se do dětských let s lukem v ruce a maminky zase obdivovaly praktičnost nejkrásnějšího obydlí na světě - tedy našeho týpí.

Každý rok organizátoři zajistí návštěvu nějaké té "VíAjPí" osobnosti a letos tomu nebylo jinak. Pohádkový den zpestřila postava z nejpovolanějších - a zkuste si v našem nepříliš obtížném kvízu tipnout, kdo to byl: Už v roce 1980 zpíval a hrál v legendární televizní pohádce Princové jsou na draka, ze které pochází nesmrtelné songy Dělání, Statistika, Hlupáku, najdu tě a jiné. Další výrazný herecký počin následoval v roce 1988 v pohádce O princezně, která ráčkovala a z televizní obrazovky jej znáte i vy, kteří pohádkám až tak moc neholdujete - objevil se v seriálech Život na zámku nebo Zdivočelá země. Ano, jistě, samozřejmě - byl to Honza Čenský. Ze správných odpovědí jistě něco vylosujeme...

Honza vyzkoušel děti z pohádkových znalostí (za úplatu samozřejmě - jak jinak v dnešní době), k dobru přidal nějakou tu historku z natáčení, vtip Marka Ebena s šokujícně začleněným sprostým slovem (no, pane Ebene!) a nakonec nesměl chybět ani jeho největší (jediný?) hit Dělání.

Pak už Honza odcválal do Slušovic, kde ho čekali další lační obdivovatelé (nebo tam jel na dostihy???). Takže díky a příští rok by to mohla být třeba Aneta Langerová, ne? ;-)

Ale abychom příliš neodbíhali od našeho vystoupení na celé akci - čas se pomalu nachýlil, malí i velcí lidičkové se dostatečně poklouzali po skluzavce, potočili na kolotoči a pojezdili na ponících a už tu byl konec.

Sbalit, uklidit, odvést tyče na SPRÁVNÉ místo (jsme trošku bloudili, no...) a pak už domů.

Dík patří všem, co přiložili ruku k dílu - ať už v pátek při chystání, převozu věcí, stavění, při prezentaci našeho kmene nebo při bourání, uklízení, sušení týpí a tak dále...

P.S.: Možná jste úplně zapomněli na osud Kedara, v pátek večer odchozivšího neznámo kam - pak vězte nemilou zvěst - KEDAR ZA NÁMI RÁNO NEPŘIŠEL!!!! (Budiž mu postel, do které nad ránem zmožen ulehl, lehká)

K tomuto článku je založena fotogalerie.