Sraz jsme si dali o půl hodiny dříve než obvykle na výrobní soboty, ale i před protesty dětí, že o půl desáté ještě spí, nakonec přišly, a to v počtu pět kusů. Byly to: Anežka, Bára Š., Eliška, Evička a Kiki. Z vedoucích se kostních radovánek zúčastnili Brejlík, Kedar a Zuzka.

Po chvíli váhání jsme se rozhodli, že budeme dělat jenom náušnice, a to dokonce i Evička, která nemá propíchlé uši, s úmyslem, že je dá mamce (až pojede na návštěvu na tábor, aby měla co na sebe). Začínáme stříháním kůže a jejím usilovným propichováním, abychom tlustou jelenicí protáhli jehlu s nití.

A pak začíná tvůrčí část. Kiki s Anežkou se napřed snaží držet mého modelu, ale pak přijdou na to, že se jim nebude chtít navlíkat s tolika korálky, a provedou jisté inovace. Obě dvě holky udělají změny stejné (konečný výsledek se liší jen barvou háčku, a to jen proto, že na Kiki už zlaté háčky nevyšly). Eliška má největší problém s přehnanou pečlivostí. Jednu náušnici dělala ze tří kostí, všechny se navlíkaly stejným způsobem, ale vždy se pro jistotu zeptala, co kam má vlastně provlíkat. Že se raději zeptala i u druhé náušnice co, kam a kudy, je asi zbytečné zmiňovat. Pro Evičku byla první náušnice „nuda“, ale druhou už zvládla během půl hodiny. Byla první, komu se podařily udělat obě náušnice, tak za odměnu mohla třídit propisky na psací a nepsací. Bára si ze začátku vybrala malé korálky, které se jí potutelně schovávaly do kostí, aby nešly vidět, ale pak si řekla ne, malé korálky vrátila do krabičky a na kosti se vytasila s trojnásobně většími korálky. Ty už se do kostí nevešly.

A všichni tři vedoucí se kolem motali, navlékali jehly, řezali kosti na menší kousky, přicházeli na kloub záhadám, jak někomu mohlo vzniknout to, co vzniklo, a celkově se snažili být prospěšní, takže ani nenašli čas na výrobu vlastního nákrčníku. Brejlík pak zjistil, že je jaro, a jelikož na jaře se dělá jarní úklid, začal uklízet v klubovně. Tedy, on si myslel, že uklízí, zatím to spíš vypadalo, že nás všechny obskládává pytli a bednami a staví si tak hranici mezi naší a jeho polovinou klubovny.

Dvanáctá hodina odbila, ale jelikož děti prý doma nikdo nečeká, pokračovaly v dokončování svých výrobků. Nakonec je stihly dokončit skoro všechny; jen Eliška si vzala materiál na dokončení druhé náušnice domů. Ale taková Bára stihla dokonce udělat i třetí náušnici (nebude mít tři, čtvrtou si dodělá doma). O půl jedné byl už opravdu čas na hau kola a rozpustili jsme děti domů. A pak byla řada na vedoucích, aby pokračovali v Brejlíkem započatém jarním úklidu klubovny.

K tomuto článku je založena fotogalerie.