| Kmenové Vánoce jsou již mnohaletou tradicí, nemohly být proto opomenuty ani letos.
Už poněkolikáté se nám stala útočištěm myslivecká chata v Dětřichově. O tom, co jsme tentokrát zažili a nezažili, prožili, dostali a tak všechno.
|
Jako klasicky vyjíždíme v pátek z otrokovického nádraží, abychom nakonec dorazili na známou mysliveckou chatu. Zabydlujeme se a jdeme si užít brzkého stmívání. Hrajeme schovku a sardinky, mnohdy až tak důkladně, že nás není možno najít přes čtvrt hodiny (viďte, holky?). Mezitím je chata už je v chatě docela dobře zatopeno, na stole už voní jídlo a Chico s Ivčou přiváží další nezbytnosti pro chod akce (ano, Kima). Po večeři a další várce nočního dobrodružství už chystáme místo na spaní a jdeme spát.
Ranní vstávání je těžké, ale nakonec se nám podaří vyhrabat ze spacáků. Po snídani přijíždí Katka s Kuklíkem a malou Bětkou. Dopoledne trávíme výrobou vánočních ozdobných propriet, odpoledne nás pak čeká procházka ke studánce, kterou děti využívají pro vezení Bětky. Po návratu už začínají ty pravé vánoční přípravy, postupně se oblékáme, fotíme na PF a chodíme dívat na zlaté prasátko. A pak to přichází. Zapálené prskavky, slavnostní tabule, ozdobený stromeček, zkrátka Vánoce jak mají být. Po večeři pak nastává očekávaná chvíle. Všichni se střídajíce rozdáváme dárečky, rozbalujeme a obdivujeme se jim. Hodnotíme nejlepší kostýmy (jejichž výsledky mohly někoho rozčarovat) a přichází malá třešnička na normální třešni našeho dortu Vánoc – pouštíme lampion přání, který jsme předtím popsali našimi tužbami a přáními. Chvíli to sice vypadalo, že kvůli silnému větru nevzlétne, nakonec se ale vše zdařilo a nás mohlo u srdce zahřát přesvědčení, že se nápisy na něm splní. Pak je dost hodin na to, aby šly děti spát, my starší ještě zkoušíme Česko Junior :).
Neděle je již klasikou ve věci víkendových akcí, totiž balíme, uklízíme, spravujeme, dáváme do pořádku chatu i sebe a obohaceni o dárky i zážitky odjíždíme domů s nadějí, že se příště zase všichni sejdeme.
K tomuto článku je založena fotogalerie. |